<p>
Slova závodníka a šéfa teamu Cody’s Racing Bystřice p. Hostýnem od srdíčka ….
</p>
<p>
I. ROČNÍK HAVÍŘSKÉHO <!– separe –>CUPU
</p>
<p>
Aneb mnoho palců nahoru a jeden klobouk dolů…
</p>
<p>
Tak nám skončil první ročník Havířského cupu… Už jeho „předvoj“ – Havířovská pohodovka
ukázala, že závody lze dělat i jinak, než jsme zvyklí z „velké“ letní sezony, kdy vše
probíhá ve stresu, nervech a hlavně v nesrovnatelně vyšších nákladech, která velká měřítka
přinášejí. Proto se spousta pilotů „velkých“ aut na zimu uchyluje k „relaxačně-poklidnému“
závodění s „Mini-Zetky“. Jak to popsal jeden můj známý a spolubojovník z letních tratí:
„Do jedné kapsy strčím auto, do druhé vysílačku, k tomu pár korun a jedu na závody“.
</p>
<p>
Po „pilotním“ premiérovém závodu, kterým byla již zmiňovaná Havířovská pohodovka jsem
(a nejen já) velmi uvítal, když podzimní závodnickou mezeru, kterou jen sporadicky vyplňuje
Slovensko-Moravský pohár, naplnil Havířský cup. Okamžitě bylo jasné, že náš tým jede komplet
celý seriál. Navíc jsme to uvítali i jako možnost „rozjezdit“ se před zimním seriálem –
„Stolárnou“ pořádanou ve Frýdku-Místku. Během celého podzimního seriálu se ale sešla tak
silná a pestrá konkurence, že se „zahřívací“ závody změnili ve rvačku o každý bod do
celkového hodnocení. Navíc ceny byly neskutečně lákavé a nemohl se najít nikdo, kdo by
neměl tajné přání, kterou cenu by si v závěru seriálu rád odnesl. Šance měli nejen vítězové,
ale díky zajímavému systému rozdílení cen v podstatě všichni jezdci. Výhodou lépe umístněných
byla větší šance při jejich losování. No a hlavní cena… to byla další super vychytávka
organizátorů – satelitní navigace… Nejspíš nenajdete nikoho, kdo by ji nevyužil, a když
se stalo, že ji vyhrál jezdec školou povinný, který si ještě na řidičák bude muset pár
let počkat, tak přišla obrovská radost z úžasného dárku pro rodiče k blížícím se Vánocům…
Prostě další palec nahoru.
</p>
<p>
Při výčtu superlativ se dá pokračovat. Málokdy se stává, že na závody RC modelů aut přijde
větší počet diváků. Většinou se jedná o rodinné příslušníky a známé jezdců. Ale tady to bylo
úplně jinak. Pozorovat naprosto „cizí“ návštěvníky, jak se zaujetím sledují boje na trati a
hned celkem nekompromisně hodnotí techniku jezdců, kteří se před diváky o to více snaží, je
opravdu zážitek… No, byl to boj a taky nervy. Jsem zvědav, kolik tatínků po této zkušenosti
začalo pátrat po možnosti „jak začít“… Proč tatínků…? Protože nejlepší výmluva, proč si
třicetiletý chlap koupí autíčko a začne závodit je, že mají se synem (a občas dcerou)
společný koníček… J Hezká výmluva a častá praxe… 😀 Navíc ukažte mi lepší přípravu pro
život, než jsou závody, ať už v čemkoliv a s čímkoliv. Výhry, prohry, fair-play… No možná
téma k zamyšlení pro ministerstvo školství… 😉 Divákům navíc hodně zjednodušilo orientaci
v pořadí a umístnění rychle se míhajících modelů promítání aktuálního pořadí, časů a dalších
informací dataprojektorem napojeným přímo na počítač s měřícím zařízením. Záležitost, která
hodně pomáhala i jezdcům v aktuální orientaci v pořadí-další palec nahoru…
</p>
<p>
Prostředí, ve kterém se celý seriál odvíjel, bylo nezvykle velké, zajímavé a spojení
nejmodernější techniky s kulisou historické budovy v areálu nabytým technickými kousky,
které oživovaly ruce našich otců a dědů… hmm… další palec nahoru! Nebyl nikdo, kdo by nevyužil
možnosti si při závodech, před nimi, nebo po nich, prohlédnout zařízení, která od konce
40-tých let 19. století do nedávné minulosti pomáhala v obtížné a náročné práci. Cestou
na první závody pořádané v areálu Dolu Michal, národní kulturní památka, Ostrava-Michálkovice
jsem měl představu, že jde o ojedinělou a spíše výjimečnou akci, ale postupně jsme zjišťovali,
že vedení tohoto subjektu se podílí na velmi zajímavých aktivitách všech možných žánrů a
zaměření. Závody RC modelů jsou toho důkazem. Každopádně se Důl Michal stává cílem našich
cest i mimo závodní termíny.
</p>
<p>
Obrovský dík patří všem, kdo se podíleli na celé organizaci a příjemném průběhu všech závodů
seriálu Havířského cupu. Připravit takto kvalitní seriál se vším kolem, v podstatě na místě
neoraném, hmm… další palec nahoru! A klobouk dolů! Za celou dobu jsme celý team nenašli jedinou
kaňku, která by narušovala naprosto hladký průběh celých závodů. Velký dík za to patří
„Yettimu“ Mílovi Kotrabovi, který vše řešil s klidem a úsměvem jemu vlastním. Každopádně
jakékoliv akce, kterou bude pořádat, se moc rádi zúčastníme a už teď se těším na Stolárnu,
kde bude moct „Yetti“ konečně i závodit, a kde si to opět rozdáme na trati…!
</p>
<p>
Hodně mne překvapilo, že nad celou akcí roztáhla ochranná křídla „organizace“, od které
bych to nečekal. Úřad městského obvodu Ostrava-Michálkovice… Původně jsem myslel, že jde
o nějakou recesi, nebo žert, ale nešlo… Každopádně pokud by takové aktivity podporovala
„radnice“ v našem bydlišti, tak mám u voleb jasno. Konečně někomu došla stará pravda „kdo
si hraje, nezlobí“ a prevence = nejlevnější represe… Můžeme jen obyvatelům Ostravských
Michálkovic závidět jejich „hravé“ představené. J Škoda, že si nepřišli i zazávodit, mohlo
by být zajímavé vypsat kategorii pro sponzory a dobré duše seriálu. Možná nápad na zvážení
pro organizátory pro příští ročník… Jo, mimochodem, kdy bude otevřená registrace na další
ročník Havířského cupu…??? Cody’s Racing Team Bystřice pod Hostýnem jede komplet!!!
</p>
