Stavba modelu Yokomo GT500

Před posledním závodem letní sezony MiboSport jsem pořídil podvozek GT500, abych měl dost času jej otestovat a připravit na zimu, kdy bych rád absolvoval celý seriál. Po předchozích zkušenostech se stavbou podvozků XRAY (1:18) a Tamiya (1:10) jsem nečekal žádné záludnosti, přesto jsem narazil na několik zajímavostí a tak mě napadlo se o ně podělit.

Omlouvám se za kvalitu fotek, měl jsem k dispozici pouze telefon.

Obecné poznatky

Model je navržený velmi přesně – téměř nikde u pohyblivých dílů není vůle. Většina důležitých kloubků a čepů se stahuje matkou, nebo šroubkem. Díky tomu se nestane, že by se po pár závodech na asfaltu  kloubky vychodily a začaly vyskakovat. Během stavby mě tato přesnost zdržela při stavbě zadní nápravy, ale o tom dále.

Nejvíce mě překvapily vlastnosti plastu, ze kterého je vyrobena většina dílů. Je pružnější, než např. u podvozků XRAY. Nedokážu okomentovat (ani poznat) vliv použitého plastu na jízdní vlastnosti, ale během stavby si tohoto všimnete při utahování šroubků. Tam kde u XRAY poznám, že je šroubek utažený a větší síla by už strhla nově vyřezaný závit, u GT500 tato mez v podstatě neexistuje. Může to být i výhoda – pokud u XRAY závit strhnu, už nedrží. Je možné že “plastičtější” plast Yokoma snese víc a stržený závit šroubek bez problémů udrží i po několika dalších utaženích.

Díly jsou rozsáčkované přibližně podle kroků, i když někdy na konci daného kroku přebývají, aby pak byly potřeba na další stránce.

Přední náprava

Stavba přední nápravy proběhla jen s jednou komplikací. Hned v prvním sáčku s díly je Suspention Angle Adjuster / Spacer. Teprve po odřezání všech dílů od výlisku a v půlce stavby přední nápravy jsem si všiml, že mi chybí jeden blok/kostička pro uložení spodních ramen přední nápravy. Hledal jsem ji opravdu důkladně, mám podezření že od výlysku odpadla už v továrně při balení (tím neříkám že jsem ji určitě neztratil..). Zkontrolujte si proto pro jistotu především u sáčků s menšími díly že jsou výlisky kompletní, případně že chybějící díly zůstaly v sáčku.

Já tento zádrhel vyřešil použitím alternativních bloků které jsou součástí balení pro potřeby ladění, po pravdě nevím jaký čekat vliv na jízdní vlastnosti, toto nastavení z dřívějších modelů neznám.

Finalizace přední nápravy proběhla bez problémů, pokud pominu nepohodlnou instalaci svislého čepu, který tvoří šroub s rovnou (ne křížovou) hlavou – ve spojení s celkem silně samojistící matkou a vyklouzávajícím šroubovákem jsem celou dobu přemýšlel, proč jediné ne-křížové nebo ne-hex šroubky jsou právě tyto.

 

Kloub zadní nápravy

Zde jen krátká zmínka – při poskládání kloubu (skládá se ze spodní a horní části, a kulového čepu který přijde mezi ně), jsem měl pocit, že kloubek nechodí úplně hladce, v některých polohách se zasekával. Chvíli jsem se to snažil vyřešit, ale po připevnění na zadní a hlavní plato chodí naprosto čistě. Takže pokud byste měli tendenci zabývat se tím že se kloubek zasekává, počkejte s tím až po připevnění na podvozek.

 

Zadní náprava

Klec zadní nápravy, v níž je uložený motor a zadní osa s diferenciálem, je celkem standardní, o to víc jsem byl překvapený když jsem po kompletaci zjistil, že zadní osa je moc krátká a po zafixování pravého unašeče tlačí unašeč a diferenciál do ložisek.

Celkem rychle jsem našel příčinu. Zadní klec se skládá ze zadního čela, které má kolem závitů výstupky pasující do levého (plastového) a pravého (hliníkového) čela. Do plastového dílu padlo zadní čelo s přiměřeně malým odporem, ale do hliníkového to šlo hůř. Říkal jsem si, že to šroubky stáhnou, ale možná právě díky měkčímu plastu se začaly protáčet dřív, než byly díly přesně slícované. Na druhou stranu i přes tuto nepřesnost se podařilo bez větších problémů připevnit hotovou klec na zadní plato.

Po rozebrání stačilo prudce zatlačit (zarazit) díly do sebe, opět vše složit a ověřit správné sestavení instalací zadní osy. Odhadem byla původně klec jen o pár (2-3) desetin mm širší a nebýt toho že výrobce spoléhal na vysokou přesnost jak při výrobě tak při sestavování, asi bych si toho ani nevšiml.

 

Planetový diferenciál lze částečně dotahovat – pravé zadní kolo se utahuje přes axiální ložisko, ale předpokládám že to není vhodný způsob ladění. Nastavil jsem jej tak, aby diferenciál chodil maximálně volně a zároveň aby neměl vůli. Pokud bude potřeba jej na koberci ztužit, lepší bude pořídit hustější vazelínu a vyplnit jí celý prostor diferenciálu. Ta ve stavebnici slouží jen k namazání styčných ploch ozubených kol.

Tlumiče

Je zajímavé, že jak podélný tak příčný tlumič jsou stejné. Vzhledem k tomu, že každý slouží jinému účelu jsem to nečekal. Konstrukcí jsou uzpůsobené příčnému tlumení a pro použití jako hlavní tlumič má navíc jen pružinu, jinak je vše identické – stejný olej dle návodu, osa procházející celým tlumičem (tzn. dvě těsnění kterými může utíkat olej, na každé straně tlumiče jedno), píst nemá otvory (jen je menší než je průměr tlumiče, tzn. není nastavitelný).

Malý tip který může usnadnit plnění a předejít vzduchovým bublinkám v oleji – v návodu radí vložit pístek a poté plnit, já nejdřív naplnil z cca 50% (pár kapek), pak teprve vložil pístek a dolil. Něco oleje odteklo, ale oba tlumiče jsem takto naplnil napoprvé bez bublinek a chodí jako nové.

 

Závěrem

Doufám že tyto poznatky někomu během stavby pomohou. Mě teď čeká instalace elektroniky, barvení karoserie a první závod. Drobnosti na které jsem během stavby narazil jsou spíš zajímavosti než problémy (krom chybějícího dílu, který naštěstí nebyl nezbytný, a určitě nejde o běžný problém). Celkově je podvozek na první osahání a sestavení velmi dobrý; přiznám se že jsem čekal stroj na úrovni Tamiya F104X1 kterou jsem stavěl naposledy, ale Yokomo mě příjemně vyvedlo z omylu.