Zubová vůle – jak na ni

Igor Vlahovič


Musíme si na začátku uvědomit, že je i ta možnost, že zubobou vůli není možné nastavit. Je pak pevně dána uchcením motoru do držáku.

Příkladem toho, kdy je zubová vůle dána pevně a vy si volíte daný převodový poměr, je například podvozek Tamiya TT-01. Zde jsou pak k dispozici 3 převodová kola a sada pastorků. Od 19ti zubů až do 28. zubů. A máme vždy ke každému převodovému kolu 4 možnosti nastavení. Je to sice jednoduché, ale jsme omezeni počtem převodů a nemůžeme ladit – jak se říká dopodrobna dle potřeb.

A pak je tu klasika, kdy máme možnost posouvat motor v držáku a nastavovat tak převodový poměr přesně dle potřeby. Záleží pak na délce drážky posuvu – ta nám pak dává možnost rozsahu. Navíc ve většině případů je navíc k dispozici více převodových kol, které jsou odstupňovány například po zubu.

A mnozí pak u tohoto typu neví, jakou vůli mezi hnacím kolem a pastorkem nastavit.

Není zde zcela jednoznačný návod, který by platil. Je mnoho způsobů jak docílit správného nastavení. Ale vždy platí, že musí být vůle nastavena.

Když bychom nechali nastavení bez vůle, bude to znamenat odpor = zahřívání motoru, větší spotřeba z akumulátorů. Když to přeženete hodně natěsno, s modelem ani nepohnete.

Naopak velká vůle může znamenat to, že při akceleraci či brzdě vám zoubky budou přeskakovat = jejich zničení. Většinou se zničí hnací kolo, které je plastové. Pastorek je většinou kov (ALU, ocel apod.)

Tak tedy jak na to ?

Pokud si nejste zcela jistí, postačí vzít list papíru, vložit jej mezi ozubené kolo a pastorek a dotáhnout uchycení motoru. Tato vůle je plně dostačující.

Ovšem ještě si musíme uvědomit jednu věc. A to, že existují jemné moduly ozubení a hrubší. Zatímco u hrubých modulů je náchylnost opotřebení mnohem nižší, u modulu jemného záleží na nastavení vůle dvojnásob.

Osobně nastavuji vůli vždy tak, že v první fázi dám ozubení nadoraz a pak jemně posouvám motor tak, až nastavým zubovou vůli. Stačí, aby tam vznikl drobný prostor. Poznáte to tak, že posouváte hnacím kolem a pastorek se musí „pohnout“ s prodlevou.

A ještě jedna věc: někdy jsou ozubená kola „šišatá“. Pak nastavíme nejmenší mezeru v tom místě, kde je patorek ke kolu nejblíže.

Při provozu pak kontrolujeme, zda se nám motor nepovoluje. Protože pak může dojít k jeho posunu a ke zničení jakéhokoliv modulu.

A zcela poslední záležitost: při pořizování pastorků a převodových kol dbejte na stejný typ modulu. Protože jinak to sice bude vypadat, že to do sebe zapadá, ale zvuk při provozu je hlučný a opět navíc ničíte ve většině případů hnací kolo.