V sobotu 27.9.2014, kdy pravidelně chodíme na RC expedice, se mi výjimečně udělalo okno v programu a proto jsem se rozhodl, namísto domácí nudy, zkontaktovat Igora Vlahoviče, zda bych s ním nemohl navštívit závody onroad modelů, na které se chystal dělat report. Domluvili jsme se a v sobotu ráno jsme vyjeli, já plný očekávání z nového zážitku.
Na závodech tohoto typu jsem nikdy předtím nebyl ani jako jezdec, ani jako host. Čím déle jsme tam byli, tím rychleji jsem zjistil, že bych se tomuto odvětví RC modelaření rád věnoval více. Bohužel můj aktuální vozový park zaměřený především na expedice a dále na hobby poježdění mi neumožňuje se efektivně účastnit dalších akcí tohoto typu. Proto se rozhoduji nad investicí do nového, vhodnějšího podvozku, který by nahradil můj současný LRP podvozek, který je na takovéto závody svými vlastnostmi nedostačující.
Horkým favoritem je Yokomo BD7RS, které mi bylo doporučeno nezávisle z několika zdrojů, ale zatím se stále poohlížím.
Každý druh RC poježdění, ať už expedice, onroad, trial, buggy nebo SCT mají své specifické kouzlo a i možná pro ten adrenalin nebo pro zcela specifický a velmi příjemný kolektiv, které člověk na závodech rychlých modelů zažije, mě toto upoutalo.
Mé výsledky nebyly samozřejmě po prvním závodu nikterak perfektní a ani karosérie se zdaleka neleskne a není jí tolik, kolik jí bylo před závodem, avšak i přesto jsem se setkal pouze s pozitivními ohlasy a zdravou kritikou od zkušenějších jezdců, kteří se snažili mi z toho, co viděli, dále poradit a vyzdvihnout to, co jsem udělal dobře. Tím chci povzbudit i další, kteří se ostýchají navštívit první závody až v době, „až to budou pořádně umět“, ať neváhají a nemají strach, nikdo se na nikoho špatně nedívá, když mu to nejde tak krásně a plynule, jako ostatním.
Každý jel jednou poprvé. Mohl jsem se ptát na co jsem chtěl, jako laik v silničkách jsem určitě měl i absolutně „hloupé“ dotazy, ale na vše mi vždy ochotně každý odpověděl a poradil, včetně Igora, který mi za ten den sdělil tolik informací, jak co funguje, jak bych měl jezdit a podobně, že jsem se rozhodl zkusit pokračovat alespoň příležitostně a uplatnit co nejvíce toho, co jsem pochytil v praxi a nadále se zdokonalovat. Ten jeden den, kdy jsem se pohyboval v zasvěceném kolektivu, jsem vstřebal více informací a zkušeností, než co jsem pobral za dva roky sólo kroužení po parkovištích a brouzdání po RC fórech.
Tímto článkem bych chtěl Igorovi poděkovat za vstřícnost a ochotu, se kterou se mi věnoval a snažil se mi pomoci, s čím jsem potřeboval, včetně rychlých oprav mezi rychlostními zkouškami, ale hlavně za nový a absolutně perfektní zážitek!
