Po dlouhé době to byla zase super akce, na kterou jsem se fakt těšil. Nachystal jsem si spoustu vybavení jako například svou zrcadlovku Nikon D5500, dva objektivy Nikon 55-300 a Sigma 17-50. Sebou vzal svého drona Phantom 3 Professional a obě dvě GoPro kamery. Ráno jsem vstával v 6:00 a vydal jsem se za Igorem a šup vstříc osudu Zhruba po hodině a čtvrt cesty, nevím teď přesně, jsme dorazili na místo a začali se vybalovat. Po nějaké době jsme se konečně všichni sešli. Padlo první foto a vyrazili vstříc expedice. Bylo super vidět zase všechny po delší době. Ale jsem rád že dorazil Tonda s dcerou. Super bylo, že na výpravu se šly i rodinní příslušníci. Takže naše skupina byla poměrně početná. Samozřejmě jako vždy autíčka strhávali obdiv a zájem kolemjdoucích a i naše drony. Standardně kdo mohl tak fotil jsem celkem zvědavý jaké záběry budou z DJI Osmo, které povětšinou doby držela tondova dcera a natáčela na mobil v němem uchyceném.
Byla sranda sledovat jak autíčka se snaží se dolů z kopce přejíždět kořeny, brodit se ve vodě a zdolávat další překážky. Kolem poledního jsme dorazili do restaurace a rozhodli si dát si oběd. Překvapilo nás, že zde bylo poměrně plno, je pravda že jsou Velikonoce a počasí bylo slušné. V restauraci se probíralo spousta věcí a Pepa nám ukazoval super tričko. Každopádně po jídle jsme vyrazili vstříc skalám. Po cestě jsem narazil na pár lidí kteří měli zájem drony a fotografování. A dokonce jsem zaslechl, že snad nahoře na skalách je někdo další s autíčky. Před náma bylo menší stoupání a blížili jsme se k maštali.
Protože samozřejmě nesměli chybět drony tak jsme s Igorem a Tondou letěli v lese což bylo poměrně zajímavé, ale trochu je nebezpečné. Člověk prostě musím mít cit, aby mohl drona pilotovat. Je třeba si všechno nejdřív dopředu nastavit a sledovat pouze stromy nekoukat na obraz. Natočili jsme spoustu pěkných záběrů a dokonce jsme zvládli formaci lese. Po nějaké době jsme se s Tondou rozhodli, že půjdeme malinko napřed abychom si natočili nějaké záběry bez lidí a však, nám přišlo, že jsme se ztratili tak jsme se vrátili zpět. Ale tam řečeno, že jsme šli dobře. Na Maštale dorazili první s Tondou. Prošel jsem si maštale, což bylo obtížnější hlavně proto, protože jsem na zádech měl drona a veškeré vybavení. Ale i tak vzniklo několik nádherných fotek, ale hlavně úžasných zážitků, které si budu pamatovat. Když jsem se dostal, až úplně na vrchol a rozhlédl se po krajině, přesně jsem věděl kam chci jít. Našel údolí dole pod skalami. Po dohodě jsme se vydali dolů a čekali, až expedice za námi přijde abychom mohli natočit popřípadě nafotit pěkné fotky. A dokonce právě vyšlo slunce.
Prostě jsem měl pocit, že slyším autíčka vepředu což byl nesmysl, protože byly za námi a nebo ne? Stalo se něco co se snad nestalo. Narazili jsme na jinou expedici s autíčkama. Byla to skupina někde v okolí Prahy. Úžasné setkání, vznikla společná fotka a dokonce si domlouvali na další akce spolu. Nakonec jsme se každý rozešli. Po posledním průsmyku byla opět krátká pauza na výměnu baterii odpočinek a hlavně před námi byl poměrně strmý kopec a bylo neuvěřitelné, že ty autíčka vyjela většinou kopec bez pomoci. No a zamířili jsme zpátky na parkoviště následovalo loučení a já odjížděl s pocitem, že je to naprosto úžasná parta lidí a už se těším na další výpravu s týmem JMK.
Dovoluji si vás pozvat na moji stránku, kde najdete více, jak tuto reportáž: https://jackos.cz/2017/04/rc-expedice-tymu-jmk-mastale-mastale/
