8.8.2026 jsem nemohl zmeškat další závod tohoto seriálu. Když jsem ráno jel na dráhu Brno – Bosonohy, netušil jsem, co mě čeká za adrenalin. Soupeře znám dobře, jeden nováček. Ale to co se dělo při finálových jízdách 4 x 15 minut plus žádné škrtání a vše se sčítá…
Než se dostanu k naší kategorii GT (GT Stock), tak pár postřehů z účasti a co se dělo na dráze. Dnes celkem 18 modelů na startu. Někteří jezdci jedou i 2 kategorie. V tom případě jedou 2×60 minut čistého času a k tomu 2x kvalifikace na 5 minut. A to už je opravdu zážitek.
Co se týče finálových skupin tak byly dnes 3 po 6ti modelech. Závod probíhal svižně a bez prodlení. Jen poslední finálová jízda A měla odklad 5 minut pro dokončení nabíjení Aleše Matyáška.
Kvalifikace slouží jen pro najetí best lapu a zařazení o skupiny. Nás 3 TOP piloty kategorie GT dal Roman Krejčí do skupiny B. Neudělal špatně, protože pak měl co komentovat.
Osobně jsem pozoroval souboje mezi Tomášem Rajdusem a Luckou Krejčí (jedinou ženou ve startovním poli). Tomáš se svým Mercedesem dělal občas na trati otočky o 360°. A toto se mnohdy opakovalo.
Martin Krejčí přišel o přední pravé kolo u svého modelu. A i když měl ještě skoro 8 minut do konce jízdy, zpomalil a kroužil. Kdyby šel do depa, ztratil by mnohem více.
I Roman Krejčí při startu první finálové jízdy měl technické potíže. A ztráta se pak velmi těžko dohání. Tento závod je o vytrvalosti, bezchybné jízdě a ideál nezažít závadu nebo vážnou nehodu.
Tomáš Rajdus v poslední jízdě skupiny A taky dokázal dojet do cíle i s ozubeným kolem (skoro bez zubů). Ale opět lepší pokračovat, než jít do depa. Tady se musí volit taktika.
Na dráze se proháněl krásný model Aston Martin a vyhrál i karoserii tohoto závodu.
Domácí jezdec Jiří Groch zvítězil celkově a to se svým zeleným modelem Porsche. Nebudu teď řešit kategorie. Prostě všichni jezdili na hranici svým možností.
A nyní k našim čtyřem jízdám GT. Soupeři Filip Šebesta a Zdeněk Zikmund. Filip, junior, kterému pomáhá právě Zdeněk ještě před rokem sbíral zkušenosti a na koberci jsem mu dával rady. A dnes? Předjet ho za 15 minut nebylo možné. Zlepšil se o hodně % a jede vytrvale a v hlavě to má srovnané. Zdeněk, pokud nepotkal soupeře – tak i za ním člověk kroužil a čekal na chybu. A ta nepřišla. V první jízdě jsem se držel za Filipem a dojel druhý. Jenže jsem nestačil projet do 47. kola a hned si Filip vytvořil náskok. Zdeněk zde na mě ztrácel 14 sekund, ale počet kol měl 46 jako já.
Druhá jízda vláček nás tří a většinou do toho promluvil jezdec pomalejší a nebo koho jsme pouštěli. To mě posunulo za Zdeňka a vedoucího Filipa. Oba najeli 47 kol, já zase 46. Už to nebylo pro mě dobré.
Třetí jízdu jsem se dočkal chyby Zdeňka a stíhal Filipa. Ovšem i když jsem projel cílem v sekundě, nepomohlo mi to. Celou dobu jsem kroužil a čekal na chybu. Neudělal ji! Zdeněk najel taky 47 kol a ztrátu na něj jsem nestáhl.
Takže oběma stačilo se držet u mě a pořadí bylo jasné. Tzn i když jsem nakonec Filipa předjel, už to nic neznamenalo. Ale… 15 minut jedeme spolu a čekáme na chybu, čekáme na cokoliv. Já jsem jel na hraně možností a ten pocit, že se vzdálenost nezkracuje a když ano, hned o to přijdete – ano vyjedete o pár centimetrů delší zatáčku… I o tomto tento vytrvalostní závod je.
Absolutní pořadí: https://www.myrcm.ch/en/report/99478/394954
Mě však nevadí, že jsem dojel třetí. Za ten zážitek to stálo a ta vyrovnanost po celou hodinu jízdy je TOP. A troufám si napsat, že nikde to takto vyrovnané nebylo.
Zde fotogalerie a níže pak video sestřih.
